Synchronizované bruslení urazilo za sedm desetiletí cestu od vystoupení skupiny bruslařů během přestávek hokejových utkání v americkém Michiganu až k olympijskému programu. Nová podoba disciplíny Synchro9 se nejprve představí na zimních olympijských hrách mládeže v roce 2028 a o dva roky později absolvuje premiéru na seniorských olympijských hrách Alpes 2030.
Začátky synchronizovaného bruslení sahají do roku 1956, kdy Richard Porter sestavil v Ann Arboru v americkém státě Michigan tým takzvaných "chorus skaters". Skupina dostala název Hockettes a tvořilo ji 24 bruslařů. Vystupovali během přestávek hokejových zápasů v rámci Ann Arbor Figure Skating Clubu. Porter už tehdy přemýšlel o tom, zda by mezi jednotlivými skupinami nemohla vzniknout soutěž. O dvacet let později, v roce 1976, se v Ann Arboru uskutečnila první soutěž, tehdy ještě označovaná jako "team skating".
Nová disciplína se původně rozvíjela pod označením Precision Skating. Základní princip spočíval v tom, že početné týmy bruslařů společně vytvářely formace a prováděly synchronizované pohyby. Z USA se postupně rozšířila do dalších zemí. Kanada se v roce 1983 stala prvním členem ISU, který uspořádal vlastní národní šampionát v synchronizovaném bruslení, a v roce 1989 následovala první mezinárodní soutěž ve švédském Mölndalu, do níž nastoupilo sedm týmů.
Významný mezník přišel v roce 1994. Na 45. kongresu Mezinárodní bruslařské unie v Bostonu bylo synchronizované bruslení oficiálně uznáno jako disciplína krasobruslení. Tím se definitivně zařadilo do rodiny sportů zastřešovaných ISU a začal také jeho systematičtější mezinárodní rozvoj.
Další významné soutěže následovaly v rychlém sledu. V roce 1996 se v Bostonu uskutečnil první ISU World Synchronized Skating Challenge Cup, kterého se zúčastnilo 17 týmů ze 13 členských zemí ISU. Vítězem se stal švédský Team Surprise. O čtyři roky později se v Minneapolis konalo první oficiální mistrovství světa ISU v synchronizovaném bruslení a první titul světových šampionů získal opět Team Surprise ze Švédska.
Mezinárodní struktura se postupně rozšířila také o juniorské kategorie. V roce 2001 se ve švýcarském Neuchâtelu uskutečnil první ISU World Challenge Cup pro juniorské týmy. První oficiální mistrovství světa juniorů pak hostily v roce 2013 Helsinky. Historicky první titul juniorských mistrů světa získal finský tým The Musketeers.
Od roku 2017 se juniorské mistrovství světa koná každoročně. Předtím mělo dvouletý interval. Další krok přišel v roce 2019, kdy ISU zavedla Challenger Series pro synchronizované bruslení. Disciplína tak postupně získávala širší mezinárodní soutěžní základnu a zároveň se rozvíjely její sportovní i organizační struktury.
Synchronizované bruslení se během desetiletí výrazně proměnilo. Zatímco původní týmy měly až 24 členů, postupně se počet bruslařů v tradičním formátu snížil na 16. Vedle toho vznikl také formát Elite 12 s menším počtem závodníků. Současná podoba disciplíny podle ISU vyžaduje výrazně vyšší technickou úroveň jednotlivých bruslařů a kombinuje obtížnost, rychlost, sílu, přesnost, kreativitu a umělecký projev.
Na rozvoji se podle představitelů ISU podílely také změny v trenérské práci, přípravě mimo led, sportovní vědě a choreografii. Týmy dnes podle ISU přistupují k fyzické i mentální přípravě profesionálněji než před dvěma desetiletími. K vývoji přispívá rovněž zdokonalování systému hodnocení a pravidel a také větší specializace samotných bruslařů. Stále více z nich absolvuje většinu, případně celou kariéru právě v synchronizovaném bruslení.
Rozšíření synchronizovaného bruslení dokládají také aktuální počty účastníků. Na mistrovství světa ISU v roce 2026 v Salcburku startovalo 22 týmů ze 17 zemí a dohromady 445 sportovců. Juniorské mistrovství světa, které se uskutečnilo v polském Gdaňsku, přivítalo 26 týmů reprezentujících 21 zemí.
Historicky má disciplína nejsilnější tradici především v USA, Kanadě, Finsku a Švédsku, postupně se ale prosazuje i v dalších zemích. Rostoucí mezinárodní konkurence podle ISU tlačí týmy k dalšímu rozvoji programů, technických prvků a choreografických řešení. Významnou roli přitom hraje také mezinárodní spolupráce a výměna zkušeností mezi trenéry, rozhodčími a národními federacemi.
Právě další rozvoj disciplíny je spojen s novým formátem Synchro9. ISU jej začala připravovat v roce 2025 s cílem posunout synchronizované bruslení směrem k olympijskému programu. Každý tým tvoří devět bruslařů a jeden náhradník. Formát využívá vyřazovací kola, jednodušší systém hodnocení a rychlejší průběh soutěže. Podle ISU má být díky tomu přístupnější také pro rozvíjející se bruslařské země a současně atraktivnější pro diváky na tribunách, v televizi i v digitálním prostředí.
Synchro9 se poprvé představí na olympijské scéně v roce 2028 během zimních olympijských her mládeže Dolomiti Valtellina. O dva roky později přijde seniorská premiéra na zimních olympijských hrách Alpes 2030. Mezinárodní olympijský výbor zařazení synchronizovaného bruslení do programu těchto her schválil v roce 2026, čímž se završila dlouholetá snaha dostat disciplínu na olympijskou scénu.
Podle představitelů synchronizovaného bruslení může olympijské zařazení přinést nejen větší pozornost, ale také nové možnosti financování v jednotlivých zemích. Ida Hellström, mistryně světa v synchronizovaném bruslení a členka technického výboru ISU, očekává, že olympijská účast může pomoci disciplíně proniknout do zemí, kde se dosud téměř neprovozuje. Nina Bischoffová, předsedkyně technického výboru ISU pro synchronizované bruslení, zároveň zdůrazňuje, že olympijské uznání může inspirovat další generace sportovců, trenérů a rozhodčích a motivovat další členské federace k vytvoření vlastních programů.
Současně podle Bischoffové zůstává důležité zachovat rovnováhu mezi technickým rozvojem, kreativitou a zdravím sportovců. Synchronizované bruslení je totiž specifické tím, že výsledek nezávisí pouze na jednotlivých výkonech. Každý obrat, formace i změna směru vyžadují vzájemnou důvěru a schopnost všech členů týmu pohybovat se jako jeden celek. Právě kombinace individuální výkonnosti a společného výsledku je jedním z hlavních znaků této disciplíny.
Synchronizované bruslení tak během sedmi desetiletí prošlo zásadní proměnou. Z původního vystoupení 24 "chorus skaters" během přestávek hokejových zápasů vznikla specializovaná mezinárodní disciplína s vlastními mistrovstvími světa, juniorskými soutěžemi, Challenger Series a propracovaným systémem pravidel a hodnocení.
Rok 2025 přinesl vznik formátu Synchro9 a rok 2026 historické rozhodnutí o zařazení synchronizovaného bruslení do programu zimních olympijských her 2030 a zimních olympijských her mládeže 2028. Na olympijskou scénu tak disciplína vstoupí v podobě devítičlenných týmů, které navazují na více než sedmdesát let vývoje sportu od prvních vystoupení v Ann Arboru až po současnou mezinárodní podobu.
Články z kategorie
Synchronizované bruslení urazilo za sedm desetiletí cestu od vystoupení skupiny bruslařů během přestávek hokejových utkání v americkém Michiganu až k olympijskému programu. Nová podoba disciplíny Synchro9 se nejprve představí na zimních olympijských hrách mládeže v roce 2028 a o dva roky později absolvuje premiéru na seniorských olympijských hrách...
V rámci druhé zastávky zamířil seriál juniorské Grand Prix do lotyšské Rigy. A v dobrém na ni bude rozhodně vzpomínat český sportovní pár Debora Anna Cohen a Lukáš Vochozka, který obsadil skvělou třetí příčku za 143,49 bodů. Na třetí příčce se pohyboval již po krátkém programu (53,26 bodu), ve volné jízdě skončil dokonce druhý (90,23), ale po...
Nová sezona juniorského krasobruslařského seriálu Grand Prix odstartovala v čínském Xi'Anu. Česká reprezentace vyslala do prvního závodu trojici závodníků. Sportovní dvojice Leontýna Horčičková a Jindřich Klement obsadila sedmé místo, Darya Timofeeva při své premiéře v seriálu skončila jedenáctá.
Nová sezona juniorské Grand Prix v krasobruslení nabídne další přehlídku talentovaných závodníků, kteří mají v budoucnu potenciál proniknout mezi světovou elitu. Letošní série nabídne sedm zastávek v Evropě a Asii. ISU očekává účast více než 300 mladých krasobruslařů z přibližně 50 zemí, kteří budou soutěžit tradičně ve všech čtyřech disciplínách
Uplynulý víkend patřil v Brně reprezentačním prověrkám Českého krasobruslařského svazu. Převážně juniorští reprezentanti a reprezentantky zde představili programy, se kterými se chystají do sezony 2026/2027. Pro české krasobruslení měl podnik zároveň symbolický význam – otevřel nový olympijský cyklus, který vyvrcholí zimními olympijskými hrami v...