Strnadová přiznává, že po oznámení konce kariéry cítí úlevu i smutek zároveň. Sportovní dráhu si představovala jinak a věřila, že se jí podaří splnit jeden z největších cílů – start na olympijských hrách. Přestože si nemyslela, že by musela bojovat o medaile, účast pod pěti kruhy pro ni byla velkým snem. Kvůli zdravotním komplikacím se jí jej ale nepodařilo naplnit.
Zásadním okamžikem byla zlomenina nohy při zimní univerziádě 2025. Právě toto zranění definitivně ukončilo její naděje na kvalifikaci na olympijské hry, když v sezoně 2024/2025 vynechala téměř všechny závody a nestihla nasbírat dostatek bodů do olympijského žebříčku. Pět bodů z úvodního závodu kvalifikačního období nestačilo.
Po rekonvalescenci se společně s trenéry dohodla, že se v uplynulé sezoně nejprve vrátí do Evropského poháru a teprve následně znovu zamíří do světového. Vedle přetrvávajících bolestí obou kolen musela bojovat také se strachem. Přestože se pravidelně kvalifikovala do hlavních závodů Evropského poháru, v přímých jízdách jí chyběla potřebná jistota a agresivita. Výsledky tak zaostávaly za očekáváním trenérů. Její návrat do světového poháru v závěru sezony, kdy si vyjela 25. místo, se nakonec stal její rozlučkou s elitním seriálem.
Ve světovém poháru odjela celkem čtyři závody. V evropském poháru stihla 41 startů, třikrát v něm stála na stupních vítězů (jedno druhé a dvakrát třetí místo) - naposledy se jí to podařilo na Dolní Moravě v únoru 2024.
Na svazových stránkách je k dispozici rozhovor o jejím konci Horská dráha plná zranění, ale i vysněný titul na MSJ. Sára Strnadová se loučí se snowboardcrossem.
