Bareš v Polsku od roku 2024 pracoval s tamním mužským reprezentačním týmem. O rok později se k tomu přidaly také kategorie Mixed Doubles, juniorské Mixed Doubles, vzdělávání nových trenérů a spolupráce na organizaci srpnového kempu Mazury. Tříleté působení označuje za mimořádně obohacující zkušenost, během níž se podle něj podařilo postupně vybudovat fungující systém založený především na velké obětavosti lidí kolem reprezentace.
Výsledkem byl historický postup polského mužského týmu. Z mistrovství Evropy skupiny C se během pár let probojoval až do elitní skupiny A, následně si vybojoval účast v olympijské kvalifikaci a poprvé v historii dostal Polsko na mistrovství světa. Na světovém šampionátu se navíc polské reprezentaci podařilo udržet mezi elitou i pro rok 2027.
Curling v Polsku vyrostl navzdory složitým podmínkám
Za dobu Barešova působení se podle něj polský curling výrazně proměnil. Komunita je stále početnější a nadšená, curling se hraje přibližně na deseti místech a v zemi je kolem 400 hráčů. Hlavním zázemím je specializovaná curlingová hala v Łódźi, ani ta ale nedokáže zajistit plnohodnotné podmínky pro celý reprezentační tým. Z pětičlenného mužského družstva v ní pravidelně žijí a trénují pouze dva hráči, zatímco ostatní na tréninky dojížděli tři až čtyři hodiny z Gdaňsku nebo Świdnice.
Tréninková infrastruktura je navíc rozprostřena i do mnohem skromnějších podmínek. V Pawłowicích funguje jedna dráha a zároveň jde o hlavní centrum juniorského curlingu. Polské juniorky se podle Bareše rovněž probojovaly do elitní skupiny mistrovství světa juniorů. Dalších jeden a půl dráhy se nachází v garáži v Krakově a 0,75 dráhy funguje ve Świdnici.
Polský curling dlouho výrazně brzdil nedostatek finančních prostředků. Reprezentanti si podle Bareše prakticky všechno hradili sami a fungování reprezentace tak stálo především na jejich vlastní ochotě investovat do sportu. Výrazný posun přišel letos na jaře, kdy byl polský curlingový svaz oficiálně uznán Ministerstvem sportu. Díky tomu získal možnost čerpat státní financování.
O rozvoji polského curlingu podle Bareše svědčí také srpnový kemp Mazury, na jehož organizaci se podílí. Letošního ročníku se zúčastnilo 141 hráčů z osmi různých zemí. Akce tak není pouze domácím reprezentačním projektem, ale přitahuje také účastníky ze zahraničí.
Nová kapitola v Maďarsku
Po odchodu z Polska Bareš nezůstává u jediného zahraničního projektu. V kategorii Mixed Doubles se přesunul do Maďarska, kde spolupracuje s týmem Palancsa/Tatár. Společným cílem je uspět na mistrovství světa v roce 2027. Trenér tak bude dál působit u dvojic, které mají před sebou konkrétní mezinárodní ambice.
Současně zahájil spolupráci s Estonským curlingovým svazem, tentokrát přímo na národní úrovni. Jeho hlavním současným úkolem je připravit nový ženský reprezentační tým na mistrovství Evropy v Ostravě a následnou listopadovou světovou kvalifikaci ve Švédsku.
Estonský projekt má mít podle Bareše dlouhodobější charakter. Ženský reprezentační tým je mladý a tvoří ho převážně hráčky, které dosud působily na juniorské úrovni. Úkolem bude postupně jej přebudovat do vyšší seniorské kategorie a krok za krokem zvyšovat jeho výkonnost tak, aby v budoucnu mohl usilovat také o účast na olympijských hrách.
Podobný plán by se podle trenéra mohl v dalších letech rozšířit také na další estonské kategorie. Bareš zmiňuje Mixed Doubles a vozíčkářský curling, kde by mohl vzniknout podobně dlouhodobý rozvojový program. Po zkušenostech z Polska tak vstupuje do další etapy své trenérské kariéry, tentokrát se dvěma různými zahraničními projekty současně.
