Dvoukolový sjezd nebo více týmových závodů jako zvažované změny v alpském lyžování

Jak jsem již informoval, Mezinárodní lyžařská federace zvažuje změnu podoby jednotlivých sportů, které zastřešuje. Dotknout se mohou i alpského lyžování, které prošlo řadou změn již v posledních letech. 

Pád tradiční disciplíny

Z kalendáře Světového poháru byla po sezóně 2019/2020 vyřazena alpská kombinace. Dříve královská disciplína zůstala ponechána alespoň v programu světových šampionátů a olympijských her, ale zájem sportovců nadále klesal. Patrné to bylo zejména při olympiádě v Číně. Silné země jako Rakousko, Itálie nebo Švýcarsko dokázaly postavit i nadále silné výběry, vyšperkované (zejména v kategorii žen) o největší světová esa. O poznání slabší účast jsme ale mohli zaznamenat u zemí jako Norsko, Švédsko, Slovinsko, Chorvatsko nebo Česká republika.

Vývoj lyžařského materiálu pro jednotlivé disciplíny se neustále posouvá, což v kombinaci s náročnější stavbou tratí v průběhu let zvýšilo kladené nároky na nejlepší lyžaře. Vývoj vedl k odlišnému přístupu k tréninku a ztížil lyžařům soutěžit na vrcholové úrovni v obou disciplínách. Univerzálů, kteří na vysoké úrovni jezdili rychlostní i technické disciplíny, ubývalo. Někteří závodníci z rychlostních disciplín využívali kombinační závod na vrcholných akcích spíše jako trénink pro svou hlavní disciplínu a nemálo z nich ani do slalomu nenastoupilo. A ti, kteří ano, se často slalomem protrápili.

Původně se jednalo o disciplínu, která se jela dva dny – s klasických sjezdem v prvním a dvoukolovým slalomem v druhém dni – a později se kombinovaný závod dočkal zkráceného sjezdu nebo super-G a slalomu zkráceného na jedno kolo, přičemž obojí se jelo ve stejný den.

Poslední úpravou, která měla kombinaci zachránit, byla změna startovního pořadí pro druhou jízdu, kdy nejlepší závodníci z rychlostní etapy startovali první ve slalomu. To závodu neprospělo, protože vítěz býval obvykle znám už po prvních několika startujících ve slalomu. A televizní sledovanost nadále klesala. Až přišla derniéra při mistrovství světa 2023 v Courchevelu. Na letošním mistrovství původní kombinaci nahradila soutěž dvojic.

I paralelním disciplínám odzvonilo

Ještě před pěti lety se zdálo, že FIS plánuje boom paralelních disciplín, a to po letech, kdy formáty paralelních disciplín byly výrazně nesourodé – někdy startovalo 16 závodníků, jindy 32, někdy se vyřazovalo na základě jedné jízdy, jindy dvou. Proto se FIS rozhodla pro jeden identický formát, který dostával v programu Světového poháru více prostoru. V sezóně 2019/2020 zařadila FIS paralelní formát do pěti zastávek Světového poháru a v další sezóně jich mělo být ještě více.

Jenže FIS míní, COVID mění. S ohledem na tehdejší situaci FIS dramaticky překopala původně plánovaný kalendář 2020/2021, ze kterého vyškrtala prakticky všechny paralelní závody. Ponechala jen dva závody – první na úvod sezóny Světového poháru v rakouském středisku Lech-Zürs a druhý v programu mistrovství světa v Cortině.

Nutno říci, že paralelní závody neměla ráda ani část elitních závodníků, kteří je později záměrně vynechávali. Sportovci i odborní kritici často upozorňovali, že vedle sebe postavené tratě málokdy bývají naprosto identické, přičemž jedna bývá často rychlejší nebo má výhodnější tvar zatáček, což vede k reálné či vnímané výhodě jednoho závodníka. Paralelní formát soubojů navíc souvisí s vyšším výskytem zranění kolene. Nešlo ani vyloučit riziko případného střetu závodníků, pokud by jeden z nich po chybě opustil svou trať. 

K oblíbenosti nepřispěl ani chaos ohledně vyhlášení vítězky na šampionátu v Cortině. Nebylo proto velkým překvapením, že se v posledních čtyřech sezónách odjel už jen jediný závod na šampionátu v Courchevelu. A návrat disciplíny se nezdá pravděpodobný.

Dvojí jízdní stopa budoucností rychlostních disciplín?

Nyní hledají představitelé FIS nové příležitosti, jak závody zatraktivnit. Návrhy se týkají především rychlostních disciplín. Asi nejvíce revoluční je úvaha o dvojí závodní stopě v určitých pasážích tratě. Lyžaři by si tak mohli zvolit, kterou stopu pojedou. Je to vybočení z tradic, ale mohlo by to být zajímavé zpestření. 

Jednak by si každý závodník volil tu část, která mu více vyhovuje z hlediska jízdního stylu. Zároveň by v případě, že by jedna stopa doznala zhoršení stavu kvůli průjezdu vyššího počtu závodníků, mohli druhou zvolit závodníci s vyššími startovními čísly, aby měli šanci na dobrý výsledek. Mimochodem, dvojí jízdní stopy jsou zvažovány i pro skicross a snowboardcross.

Zásadní změnou by byla i startovní listina zvolená na základě hlasování fanoušků, kteří by mohli rozhodovat o rozdělení nasazené skupiny před každým závodem. Zajímavý nápad, jak fanoušky více vtáhnout do dění. Ale hrozilo by, že příznivci silných zemí při hlasování převálcují ty z menších států. Zvláště v závodech na konci sezóny by fanoušci mohli upřednostňovat národní zájmy a podpořit svého reprezentanta, aby jej zvýhodnili v boji o malý či velký glóbus. Zapojení fanoušků zvažuje FIS i u běžeckého lyžování nebo snowboardcrossu.

V návrzích se objevuje i vícekolový sprint sjezd, v němž by každé kolo trvalo 45 až 60 sekund. Neumím si představit, že by FIS tímto formátem nahrazovala tradiční sjezdy v jejich plné délce, jako jsou Kitzbühel, Wengen, Bormio nebo Beaver Creek. Změnu by pravděpodobně testovala na lokalitách jako Kvitfjell nebo Garmisch-Partenkirchen. Nebo by zkrácený sjezd nahradil v některých lokalitách Super-G; například v Kitzbühelu by se tedy mohl jet v pátek vícekolový sjezd, v sobotu klasický sjezd a v neděli slalom. Dvoukolový sjezd byl v minulosti již do programu Světového poháru zařazen, především z důvodu nedostatku sněhu. Poslední podobný závod vyhrála Lindsey Vonnová. Zvýšení počtu soutěžních kol je zvažováno i u skoků na lyžích, kde by se mohl etablovat tříkolový formát.

FIS ve svém dotazníku představila následující návrhy, jak soutěže zatraktivnit

• "Žebříček rychlosti" pro sjezd a super-G, do kterého lyžaři získávají body na základě pořadí podle nejvyšší rychlosti dosažené v jednotlivých závodech. Na konci sezony se udělí glóbus pro "nejrychlejšího lyžaře"
• Významné výkony outsiderů jsou odměněny lepší startovní pozicí v následující závodě.
• Sprint sjezdy s dobou trvání 45 až 60 sekund - jezdit se bude na více kol, po každém kole budou vyřazeni nejpomalejší závodníci. Celkovým vítězem bude sjezdař s nejrychlejším časem v posledním kole.
• Více týmových formátů - např. národní týmy, smíšené štafety podle pohlaví, týmový kombinovaný závod.
• Startovní listina dle fanoušků - ti mohou hlasovat o rozdělení nasazené skupiny před každým závodem.
• Obrácené pořadí startu pro druhou polovinu top 30.
• Challenger lanes - části tratě bodu navrženy se dvěma možnostmi jízdních stop a závodníci si mohou zvolí, kterou závodní stopu si vyberou

V předchozích článcích jsem informoval o dalších plánovaných změnách:

• 1. díl: Chystá FIS evoluci nebo rovnou revoluci v lyžování a snowboardingu?
  
• 2. díl: Budou skokané na lyžích soutěžit v přesnosti délky skoku?
• 3. díl: Alpské snowboardisty zřejmě čeká závodění v klopenkách
  
• 4. díl: Eliminační závod nebo závody jeden na jednoho. To může být budoucnost běžeckého lyžování
• 5. díl: Budou muset skikrosaři a snowboardkrosaři předvádět povinné triky? FIS zvažuje inovaci pravidel, včetně hlasování diváků
• 6. díl: Severská kombinace testuje novou disciplínu. Změní super sprint zažité pořádky?

Články z kategorie