Skokané na lyžích se již 2 roky sžívají se soutěží dvojic, která postupně nahrazuje klasický týmový závod čtveřic. Z kalendáře alpského lyžování byla vyřazena kombinace jednotlivců, kterou na vrcholových akcích nahrazuje kombinace dvojic. V programu Světových pohárů a olympijských her již nenalezneme paralelní disciplíny jednotlivců (naopak týmová verze zatím zůstala součástí světového šampionátu). Běžci na lyžích si již 3 roky zvykají na sjednocené vzdálenosti pro distanční závody (10 k, 20 km, 50 km).
Nejvíce změn mají za sebou sdruženáři. Po 14 letech se vrátili k závodu s hromadným startem, kdy nejdříve absolvují běžeckou část a až poté skokanskou. Poslední dvě sezóny závodí v novém formátu tzv. kompaktním závodě, ve kterém jsou rozestupy před běžeckou části pevně stanovené dle pořadí po skokanské části. Z programu Světových pohárů zmizel závod čtyřčlenných družstev (zůstal zatím na mistrovství světa), přednost má soutěž dvojic.
Zároveň dochází v severské kombinaci k rozvoji ženského Světového poháru, který přinesl do programu i společný smíšený závod. Na soutěžích nižší úrovně dále FIS testuje super sprint, ve kterém skokanskou část doplňuje sprint na 1 km. Sprint zahrnuje kvalifikaci a vyřazovací část, podobnou té ze Světového poháru běžců na lyžích.
Změny v sezoně 2025/2026
I v olympijské sezoně nás čeká pár novinek. V letní sezóně FIS ve skokanském Grand Prix testovala
formát High Five. V něm je 50 skokanů v prvním kole rozděleno do 10 skupin po pěti, z nichž do finálového kola postupují dva nejlepší z každé skupiny plus pětice šťastných poražených. O konečném pořadí rozhoduje pouze výkon ve finálovém kole, první kolo se do celkového pořadí na prvních 25 místech nezapočítává.
Při premiéře High Five ve francouzském Courchevelu uspěli Rakušan Bachlinger a Kanaďanka Abigail Stratová. Dalo by se však doplnit, že při obnovené premiéře. Se skupinovým formátem se již experimentovalo v létě 2014. V kalendáři pro zimní sezonu High Five nefiguruje.
V zimě čekají fanoušky následující změny. V rámci Tour de Ski absolvují běžci hromadný závod, kdy budou sportovci rozdělení do 4 rozjížděk. Vítězem bude závodník (závodnice), který dosáhne nejrychlejší čas v součtu všech rozjížděk. Sdruženáře na konci února čeká historicky první závod na leteckém můstku, jejich týmové kolegyně se budou v průběhu sezony etablovat na velkém můstku.
FIS na jaře naznačila zvažované změny
V novém olympijském cyklu může být ale vše jinak. FIS na svém webu v průběhu jara vyvěsila fanouškovský dotazník, ve kterém sbírala poměrně rozsáhlé množství dat. Účastníci průzkumu mohli dobrovolně mimo jiné poskytnou informace:
jaké sporty jsou jejich nejoblíbenější,
na jakých platformách sporty sledují (weby, TV, noviny, sociální sítě …),
jak často je sledují,
zda jsou ochotni za obsah platit,
co je pro ně motivem zimní sporty sledovat,
a desítky dalších.
Nejzajímavější částí dotazníku byla patrně pasáž, ve které FIS pro jednotlivé sporty předkládala nápady, jak je zatraktivnit a učinit je méně předvídatelné. Snažila se tedy fanoušky zapojit a zjistit si předem jejich názor. Vedle spíše evolučních změn (například více nočních závodů nebo úpravy počtu startujících) se zabývá změnou konceptu závodění.
Budou o výsledku rozhodovat i fanoušci?
Z dotazníku je patrné, že si FIS pohrává s myšlenkou, že by o výsledcích spolurozhodovalo i hlasování fanoušků. Například u snowbordcrossu, skicrossu nebo u skoků na lyžích je ve hře zařazení divoké karty, kdy fanoušci budou hlasovat o znovuzařazení sportovců do závodu, kteří byli již v předchozí fázi soutěže eliminováni. V alpském lyžování by mohli fanoušci rozhodovat o pořadí závodníků ve startovní listině v rámci rychlostních disciplín (sjezd, super-G).
Hlasování by se mohlo promítnout i do běžeckého lyžování. V něm FIS předkládá novinku v podobě závodu s překážkami nebo doplněného o dovednostní disciplíny. Závodníci by v něm obdrželi bonusové vteřiny za rychlost jejich plnění úkolů nebo na základě hlasování fanoušků.
A možnost hlasování fanouškovské komunity se objevuje i u závodů Park & Pipe, například u soutěží na U-rampě by mohli rozhodovat o nejhezčím triku/jízdě.
Eliminační závody nebo skoky na přesnost
Mezi revoluční myšlenky lze též řadit i možnost, že by v některých pasážích závodu alpských disciplín existovala dvojí trasa. Závodník by mohl taktizovat, která jízdní stopa mu bude více sedět. A zároveň která je v aktuální lepší kondici. Právě kvalita trati často (zejména při vyšších teplotách nad nulou) rozhoduje o dosaženém čase. Podobná novinka je v úvaze pro snowboardcross. V úvaze je i zavedení smíšeného týmového závodu nebo sprint sjezdu.
U skokanů si FIS pohrává s myšlenkou pětikolového KO závodu nebo soutěže na přesnost, ve které zvítězí skokan, který doskočí nejblíže předem stanovené vzdálenosti. Běžci by si mohli program zpestřit eliminačním závodem, kdy budou soutěžit na krátkém okruhu a po každém kole by byl vyřazen poslední závodník. Lyžaři a snowboardisté závodící v Park & Pipe možná čeká nová disciplína Rail nebo zavedení týmových soutěží.
Kompletní seznam uvažovaných změn, rozdělených dle konkrétních sportů, najdete v jednotlivých článcích, které aktuálně připravuji a budu ji zveřejňovat v průběhu podzimu.
Objeví se novinky nejdříve na FIS Games?
Nedá se očekávat, že FIS zapracuje všechny novinky. A ne souběžně. Zároveň se naskýtá nová možnost, kde může změny testovat. V roce 2028 FIs plánuje první ročník FIS Games, které se mají pravidelně konat každé 4 roky v sezoně, jejíchž vrcholem nejsou olympijské hry ani mistrovství světa.
Akce má kromě snowboardingu, alpského lyžování, klasického lyžování a freestylové lyžování též zahrnovat neolympijské sporty telemark, freeride, rychlostní lyžování nebo parasport. Je to čistě soukromá spekulace, ale právě tento nový formát by byl skvělou příležitostí, jak jej ještě více odlišit od současných soutěží a nalákat k jeho sledování větší množství fanoušků.
