V letním seriálu Grand Prix testovala FIS formát High Five. V něm je v prvním kole 50 skokanů rozděleno do 10 skupin po pěti závodnících, z nichž do finálového kola postupují dva nejlepší z každé skupiny plus pětice šťastných poražených. O konečném pořadí rozhoduje pouze výkon ve finálovém kole, přičemž výsledky prvního kola se do celkového pořadí na prvních 25 místech nezapočítávají.
Při premiéře formátu High Five ve francouzském Courchevelu uspěli Rakušan Bachlinger a Kanaďanka Abigail Stratová. Tento skupinový formát však není zcela novinkou – první pokusy s ním se konaly již v létě 2014. Pro zimní sezonu se High Five v kalendáři neobjevuje.
Užší startovní pole, více soutěžních kol
Jak jsem již informoval dříve, FIS
letos na jaře ve svém dotazníku prezentovala několik nápadů, jak zatraktivnit zimní sporty, které zastřešuje. Hned ve třech návrzích pracuje FIS s tříkolovým formátem závodu, který se již v soutěži jednotlivců objevil při finále Raw Air turné v sezoně 2023/2024. Tehdy v prvním kole skákalo 30 skokanů, ve druhém 20 a finálového kola se účastnilo poslední desítka. A známe jej i ze závodu dvojic. Nicméně v časech, kdy je trendem sportovní akce kvůli televizní sledovanosti spíše zkracovat, by bylo zavedení tří kol spíše překvapením. Současný formát zahrnuje 80 skoků + přestávka 15 min mezi prvním a druhým kolem. Zvažované tříkolové závody počítají s 85 nebo 90 skoky + dvě přestávky.
KO princip, který známe z na Turné 4 můstků, by mohla FIS zavést v pětikolovém závodě. Tento formát je spíše méně pravděpodobný, opět by nevedl ke zkrácení celkové doby soutěže. Skoků by bylo sice jen 62, ale problémem by byl vyšší počet přestávek mezi koly. Součástí může být i možnost šťastného poraženého, o něm by oproti Turné 4 můstků rozhodovali fanoušci (v tom případě by se prvního kola účastnilo pravděpodobně 30 skokanů, druhého následně 15 vítězů + 1 šťastně poražený a podobně).
Zjednodušení bodovacího systému
Skoky se dále mohou vrátit do časů, kdy se do výkonu závodníka nezapočítával odpočet/přípočet za vítr. To by potěšilo například bývalého elitního skokana Adama Malysze, který patří mezi kritiky větrných koeficientů. Jednou ze zvažovaných variant je i zrušení stylových známek od rozhodčích.
Nejvíce překvapivý je zřejmě nápad na skákání na přesnost. Jistou podobnost lze sledovat se soutěží týmů Red Bull Skoki w Punkt, kterou na konci loňské sezony poprvé pořádali Poláci na můstcích v Zakopaném. Vítězem se stal tým, který byl nejblíže rovné tisícovce metrů.
Skoky na lyžích se mohou v příštích letech ubírat následujícím směrem:
- Jump-off format – po dvou soutěžních kolech 5 nejlepších skokanů postoupí do extra finále, z kterého první tři obsadí stupně vítězů.
- Závody bez stylových známek - zůstanou pouze srážky za pád.
- Závody bez odpočtů/přípočtů za vítr - zůstanou pouze body za změnu startovní lavičky.
- Základní startovní lavička - závodníci si ji mohou upravit o dvě pozice nahoru nebo dolů. V prvním kole ji mohou posunout nahoru, v dalším kole musí posunout dolů, přičemž mají volnost rozhodnout, v kterém kole půjdou nahoru a ve kterém dolů.
- Survival Jumping - startovní pole 40 závodníků, po prvním a druhém kole bude vyřazeno posledních deset skokanů. V posledním kole si top dvacítka zaskáče o vítězství.
- Tříkolový závod - 40 skokanů v prvním kole, 30 skokanů ve druhém kole, 20 skokanů ve třetím kole a pouze dva nejlepší skoky se započítávají.
- Formát v přesnosti délky skoku - vyhrává skokan, který doskočí nejblíže předem stanovené vzdálenosti.
- Vyřazovací pavouk – dva skokani skáčou proti sobě, vítěz postupuje do dalšího kola (32 skokanů → 16 → 8 → 4 → finále). V prvních kolech je možnost "šťastného poraženého" vybraného na základě hlasování fanoušků.
Přehled všech článků o budoucnosti sportů pod hlavičkou FIS:
